Měl to být jen mýtus, ale když se Persefona rozhodne utéct od domluveného sňatku s Diem, skončí v náruči boha podsvětí Háda. Jak tohle může dopadnout? Jsou Neonoví bohové opravdu tak skvělým příběhem?

Recenze může, a nejspíše i bude, obsahovat SPOILER!!

„Tvoje štěrbinka je moje a můžu si s ní dělat, co chci. Na veřejnosti. V soukromí. Kdekoli se mi zachce. Ty, sirénko, jsi moje.“

Pojďme si prvně předsavit postavy. Máme tu šedesátiletého dědka Dia – kdoví proč je to vrchní prznitel a své manželky Héry vraždí, když ho omrzí. Všichni se ho bojí, i když není příliš důvod proč. Na druhé straně je Hádés – urostlý, nádherný muž, co má jizvy nejen na duši. Je zádumčivý, neuznaný a samozřejmě nechybí penis božských rozměrů, co nejde ani vzít do rukou! Je jasné, koho si krásná Persefona zvolí. Kdo by stál o seschlou mrkev, když může mít štangli salámu jak z XXL týdnu v Lidlu.

Hádes je král samotářů. Akorát, že vůbec. Lidé ho milují a on miluje je. Za jeho přátele by šlo označit Hermé a Dionýse. Oba se u Háda zjevují jako toulavé kočky, takže je přirozeně dost často nemůže vystát. Především, když Hermé prolomí každou jeho bezpečnostní ochranu domu a Dionýsos mu pro změnu leze do lednice, vyžírá dezerty a chlastá to nejlepší pití. Hermé za mě byla jedna z nejlepších postav!

„Taky ti to připadá tak hříšné? Jsi tak tvrdý, až mě to dohání k šílenství. Mluv se mnou, Háde. Řekni mi, jak je to příjemné. Zbožňuju, jak mi šeptáš sexy slůvka do uší, zatímco jsi ve mně.“

Mám spoustu otázek. Vlastně se cítím podvedena jako důchodce, který právě koupil sadu hrnců za své životní úspory. Kde je sakra to temné fantasy? Copak dnes stačí vykrást jména řeckých bohů, zasadit děj do mafiánského prostředí Ameriky a to je vše? Hádés pořádá opulentní a zvrácené večírky, které si hosti natáčejí na mobily, dávají je na sítě a přesto – Hádés je jen mýtus, který nikdo nezná? Kde je ten bad boy Hádés? Dostala jsem doslova přerostlé štěně, co vrčí a štěká, ale pod drsným zevnějškem se skrývá něžné srdíčko. Upřímně – Persefona měla větší koule, než Hádés. Kde je Olymp? Tohle zářivé a extravagantní místo má být božské, ale přitom se tam cpou Cheetos a mají sociální sítě. A důležitá otázka? Jak se sakra dědí tituly? Když umře Zeus, z jeho syna Perseuse se stane Zeus. Dobře, ale co když má Zeus dvojčata? Jedno zabijí? A co kdyby byl neplodný? Tohle fakt nedávalo smysl.

Ze začátku jsem byla nadšená, miluji řeckou mytologii ze všech nejvíc. Jenže s každou další stránkou jsem tušila, že potenciál knihy zůstane pohřben pod hromadou otazníků. Příběh po mně stekl jako voda ze zad kachny. Mohl to být vzrušující román. To by na mě však z každé stránky nesměla vybafnout štěrbinka, broskvička, jeskyňka, šťávičky aj. Ve chvíli, kdy se mocný Hádes ZACHICHOTAL a Persefona FUNĚLA, neměla jsem daleko k mdlobám. A když pak zazněla věta POŠPIŇ MĚ, svět se na chvíli přestal točit. Chyběl jakýkoli popis světa. Opravdu slovo OLYMP není všespásné a stejně tak nestačí použít postavy z řeckých mýtů.

Když pominu otřesné sexuální scény s prapodivnými konverzacemi, kdy jsem si říkala – už držte hubu a šukejte!, pak je tu předvídatelnost příběhu. Chybí jakákoli akce, zkrátka od začátku se oba milují a nestane se nic nečekaného, žádná zrada. Na druhou stranu je to úžasná oddechovka a odpočinula jsem si u čtení. Hádés je fakt miláček a užívala jsem si jeho milující povahu, choval se k Persefoně jako k ženě – s respektem a takřka božskou úctou. Neonoví bohové jsou kniha z edice #mnohopovykupronic. Proto hodnotím jako průměr – 2,5/5⭐️ a myslím, že další díly vynechám.

„Až se rozhodneš, že chceš mít mého pták v puse, klekni si a hezky popros. Když budu mít dobrou náladu, tak ti ho možná i dám.“

CITACE Z KNIHY:

„Zadržím dech, když se obnaží. Je… páni. Je dokonalý. Velký a mohutný a mé tělo se sevře touhou mít ho v sobě. Hádes hrubě přejede po celé jeho délce.„

„Pokud tomu muži dovolím navléknout mi na prst snubní prsten, mohla bych si rovnou nechat nasadit obojek a vodítko. Už bych se nikdy nemohla rozhodovat sama za sebe, nebyla bych ničím víc než prodloužením jeho ruky, dokud bych ho nepřestala bavit a on by ten obojek nevyměnil za rakev.“

„Tahle žena není žádná uzardělá princezna ve věži. Je to zatracený žralok a při sebemenší příležitosti se pokusí vyplavat ze dna na hladinu.“

„‚Ty nejsi princezna. Jsi zpropadená siréna.‘ Trhne mnou kupředu a pak je ve mně. Skoro nemůžu dýchat, když mě stáhne na svůj penis a téměř nepříjemně mě zaplní.
‚Ach bozi.‘
‚Ti s tím nemají vůbec nic společného.‘ Tváří se zuřivě a vzrušeně, ale ještě není zdaleka tak hrubý, jak ho náhle potřebuji mít. ‚Tohle jsi chtěla, sirénko. Máš mého ptáka v sobě.‘ A s tím mě pustí a položí si paže na křeslo, jako požitkářský král. ‚Ojeď mě Persefono. Použij mě, aby ses udělala.'“

„Mám pocit, že tu můžu dýchat. S Hádem nemusím nic předstírat, nemusím být pořád dokonalá a veselá. Mám pocit, jako bych… Jako bych konečně zjišťovala, jaká jsem za všemi svými maskami.“

„Mohla bych se zasmát, kdyby v místnosti zbyl nějaký vzduch. Hádés možná předstírá, že se o nikoho nestará, ale nikdy jsem nepotkala nikoho, kdo by se o ostatní staral víc. Usilovně se snaží udržet si lidi od těla a očividně nepostřehl, jak moc v tom selhal.“

„Zaslouží si být šťastný. Zaslouží si být obklopený přáteli a blízkými, kteří zaplná jeho obrovský dům smíchem a zážitky. Je to tak dobrý člověk, přestože v očích Olympu je zloduch.“

„Té noci jsem se necítil tak rozervaný. Věděl jsem, že mi na ní záleží, ale láska? Tu jsem nepoznal třiatřicet let, takže jsem napůl dospěl k přesvědčení, že toho citu nejsem schopen. Jenže tahle ženská mi ukázala, že jsem si to jen nalhával.“