Willow byla počata s jediným úmyslem – pomsta. Celý život s tím vyrůstá a když je pak vržena do chřtánu čarodějnic a démonů, čeká ji menší komplikace za cestou k odplatě. Komplikace jménem Alaric Grayson Torn.

Willow je čarodějnice a žije v úkrytu do doby, než její matka zemře. Pak si pro ni přijdou. A v čele těch, co ji chtějí, není nikdo jiný, než upírský démon Gray. Již při prvním setkání mu díky kvůli Willow pulsují koule. Totiž začnou, když dostane kolínkem do rozkroku od té malé mršky. Willow se mi líbila od začátku, celkem s klidem vzala fakt, že celá její existence má jediný účel. Pomstu. Je svéhlavá, drzá a navíc ovládá poměrně smrtící magii. Je dost nestoudná na to, aby uzavřela dohodu s ďáblem. A Gray jako by na to čekal.

Začátek knihy byl akční a namlsal mě. Jenže pak přišla linka ve škole. Sice Willow dráždila démona na pokraj šílenství a narušovala jeho pečlivé sebeovládání, ale… to bylo tak všechno. Celý střed knihy mi přišel chaotický, skákal z místa na místo jako šťastná blecha v novém kožíšku. Vedlejší postavy jsou ploché a de facto zbytečné a celá kniha stojí jen na chuti prznit se navzájem čarodějkou a démonem starším jen o… 300 let. Těšila jsem se na gotické prostředí, ale to jako by chybělo. Obrovská škoda, protože magická pravidla, symbiózu Willow s flórou, děsivé sny, nekromancii, to vše autorka vystřihla jak skládačku z Ábíčka.

SPOILER
Zatímco on neustále vrčí, ona kňučí. Ano, příběh táhnou leckdy vtipné dialogy, ale jak se přiblíží k sobě na těsno, oběma vypínají mozky. On se chová jak štěndo, ona jako matador, přestože je stále panna. Ano, je to tu opět – panna, celý život zavřená v domě, je nejsilnější na světě a má moc jej zlikvidovat. Na konci jsem měla pocit déjà vu, jako by poslední stránky s kostmi byly vystřiženy z Griši. Nálepka dark romance, takže jsem přirozeně čekala jak budou třísky z postele lítat, ale… ne. Jediným aktem se tak stalo rozervání panenské blány, kterou pak Gray vysrknul do poslední kapky krve.

konec spoileru

Nevadily mi prvky BDSM ve škole, ale jejich nelogičnost. Mám pocit, že je autorka použila prostě jen proto, aby mohla dát o jeden řádek víc do Varování. Je strašná škoda, že se dala cestou erotického jiskření, místo budování světa a zápletky. Protože postupem času povadl charakter Willow. Tohle ale vidím u dark romance často – pointa jde stranou, hlavně ať to šustí! Přitom začátek je opravdý parádní a posledních 50 stran? Ou bože! To byla jízda, šílený plot twist a závěrečný cliffhanger, kdy jsem si řekla – jop, tak druhý díl bych si přečetla okamžitě! Co mě vytáčelo nejvíc, byl překlad slova Witchling jako Čarodějátko, z úst stovky let starého démona to nezní sexy, ale úchylně… Hodnotím 3/5*.

„Zavrčel mi do ucha a mně se zvláštně stáhnul podbřišek. Nemělo mě vzrušovat jeho vrčení nad představou, jak mám plnou pusu jeho ptáka. Pevněji si mě přitáhl k hrudi a přitiskl k mým zádům tvrdou délku své erekce.“

„- Uříznu ti ptáka a přinutím tě ho sníst.

– To by bylo pořádně hloupé, protože můj pták je jediný, se kterým tvoje hezká malá kunda může najít potěšení.“

„Do hajzlu, už jsi mokrá. Aspoň ta tvoje hladová malá kunda se nebojí přiznat, že mě chce.“

„Jeho žalud se zaklínil do mého vchodu a prudce a rychle do mě vtrhl. Rozerval mě na dvě půlky.“